Procházka parkem
Uvedených 29 stromů je reprezentačním výběrem, se kterým se může návštěvník při procházce parkem seznámit. Celkem je v parku určeno 102 druhů, variet, forem a okrasných odrůd dřevin.
1. jabloň purpurová (Malus purpurea)
Exemplář této okrasné jabloně rostoucí u východního nároží zámku při vstupu do parku upoutává na jaře bohatými purpurovými květy. Plody jsou drobná tmavě červená jablíčka.
2. jedlovec kanadský (Tsuga canadensis)
Na rozdíl od jiných jehličnanů nemá vzpřímeně rostoucí, ale ohnutý vrchol. Vyznačuje se drobnými jehlicemi a nápadně malými šiškami. Vedle zámku roste dvoukmenný exemplář, další starý exemplář za rybníkem je již silně proschlý. Mladé stromy, některé dokonce trojkmenné, byly vysázeny kolem kaple.
3. lípa stříbrná (Tilia tomentosa)
Tato lípa bývala v parku zastoupena velkými solitérními jedinci, kteří zde však už neexistují. Jediným vzrostlým stromem tohoto druhu je exemplář ve stříhaném trávníku vedle zámku, který je však již také torzem, polovinou původního rozložitého stromu. Tato lípa se vyznačuje okrouhlými, na líci tmavě zelenými, na rubu kontrastně šedozelenými plstnatými listy. Je odolná vůči znečištěnému ovzduší. Její květy se nehodí k sušení.
4. korkovník amurský (Phellodendron amurense)
Dlouhé zpeřené listy, malé zelenkavé květy a drobné kulovité, nejdříve zelené, později černé plody charakterizují tento strom, který dorůstá jen asi 12 m. Kůra je zbrázděná korkovými hřebeny, odtud jeho jméno. Korek se však získává z jiného stromu, z dubu korkového. V parku rostou dva mladé exempláře tohoto stromu, jeden při hlavní cestě, druhý v pravé horní části parku.
5. douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)
Douglasky špatně snášejí námrazu a pod tíhou sněhu a ledu se jejich větve snadno lámou. Dva vysoké exempláře v levé horní části parku, od východu nechráněné, jsou toho dokladem. Douglasky se dobře poznají podle šišek, které mají kromě zaokrouhlených šupin ještě trojcípé delší šupiny směřující ke špičce šišky.
6. buk lesní červený (Fagus sylvatica ΄Atropurpurea΄)
Dva vzrostlé exempláře tohoto buku v dačickém parku v jeho levé horní části mají listy temně měděné. Kontrastují zejména na jaře se světle zelenými listy okolních stromů.
7. habr obecný převislý (Carpinus betulus ΄Pendula΄)
Jediný exemplář tohoto habru roste v horní části parku, kde tvarem své koruny s větvemi převislými k zemi kontrastuje s tmavě červeným vzpřímeným bukem.
8. lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)
Listy této lípy jsou 10 i více centimetrů dlouhé, kvítky méně četné, plody tvrdé žebernaté. Tři lípy velkolisté naproti zámku patří k nejstarším a nejvyšším stromům v parku. Čtvrtou z nich porazil v lednu 2007 orkán Kiril.
9. jedle obrovská (Abies grandis)
Statný rychle rostoucí strom s kuželovitou korunou a delšími plochými jehlicemi byl do Evropy zaveden až v roce 1831, nemohl být tedy sázen už při zakládání dačického parku. Několik desítek exemplářů bylo zasazeno při rekonstrukci parku v 60. letech 20. století. Na rozdíl od smrků má jedle vzpřímené šišky. Jedle obrovská je velmi odolná chorobám i nepřízni počasí.
10. jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)
Tento nejběžnější druh jírovce (lidově kaštanu) je v parku zastoupen několika desítkami vzrostlých stromů. Jírovec vyroste ve statný strom se silným kmenem a širokou korunou. Má velké, lesklé a lepkavé pupeny, listy jsou složené ze 7 - 9 protáhlých lístků, květy ve vzpřímených latách jsou bílé se žlutými a červenými skvrnami. Plod je zelená ostnitá tobolka s velkým hnědým semenem. Od poloviny 90. let je každoročně napaden klíněnkou, jejíž larvy způsobují hnědnutí a předčasný opad listů.
11. jírovec pleťový (Aesculus x carnea)
Podle evidence ze 60. let 20. století rostl tento červeně kvetoucí druh jírovce v horní části parku vpravo. Kdy uhynul, nebylo zaznamenáno. Mladý strom byl zasazen do dolní levé části parku. Je odolný klíněnce jírovcové.
12. jasan ztepilý převislý (Fraxinus excelsior ΄Pendula΄)
Strom s hladkými šedými větvemi a zpeřenými listy se v zimě dobře pozná podle černých pupenů. Kvete před rašením listů, raší poměrně pozdě a na podzim brzo opadává. Skupina čtyř exemplářů převislé formy jasanu roste pod boční loukou vlevo od kaple. Podle pamětníků stával pod těmito jasany altánek.
13. javor stříbrný (Acer saccharinum)
Jediný dožívající exemplář tohoto javoru roste na hrázi rybníka při levém mostku. Javor stříbrný se dožívá jen 100 až 150 let. Má hluboce pilovité, na líci světle zelené, na rubu stříbřitě šedé plstnaté listy.
14. trnovník akát (Robinia pseudoaccacia)
Vysoký strom s tmavou hluboce zbrázděnou kůrou, trnitými větvemi a dlouhými zpeřenými listy, tvořenými drobnými okrouhlými lístky. Má vonné bílé květy podobné hrachu, které visí na stromě v hroznech koncem jara a začátkem léta.
15. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)
Vysoká vzpřímená forma tohoto stromu s hladkými šedými větvemi, černými pupeny a zpeřenými listy je na hrázi rybníka. Roste rychle a vytváří vysoko nasazenou řídkou korunu. Plody zůstávají na stromě dlouho do zimy.
16. dub letní (Quercus robur)
Některé exempláře dubu letního patří v parku k nejstarším stromům, zejména skupina za sýpkou a za rybníkem. Uschlé zhnědlé listy dubu zůstávají na stromě často až do zimy. Listy dubu letního mají krátký řapík a dva lalůčky při bázi čepele, plody - žaludy rostou na dlouhé stopce.
17. zerav západní (Thuja occidentalis)
Skupina zeravů roste uprostřed louky za rybníkem. Ze zahradně-architektonického hlediska to bývá občas předmětem kritiky. Z fotografie z roku 1920 však vyplývá, že podobná skupina stromů, nejspíše také zeravů, byla na tomto místě už tehdy. Zejména v zimě je tato skupina zajímavým krajinotvorným prvkem, když okolní listnaté stromy jsou opadané.
18. jírovec žlutý (Aesculus octandra)
Na rozdíl od běžnějšího jírovce maďalu má tento druh méně nápadné žluté květy a drobnější listy, které se na podzim zbarvují do oranžovočervena. Tobolky jsou bez ostnů a obsahují zpravidla dva hnědé menší plody. Je odolný klíněnce jírovcové.
19. olše lepkavá (Alnus glutinosa)
Olše roste nejraději u vody v podmáčené půdě. Také v dačickém parku ji najdeme výhradně na břehu rybníka a na ostrůvku. Významná je skupina čtyř olší u pravého mostku, porostlá břečťanem. Olše má okrouhlé vykrojené listy, jehnědovité květy a plody ve formě dřevnatých šištiček, které zůstávají na stromě až do příštího jara.
20. dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)
Jméno tohoto stromu je odvozeno od trojdílných trnů na kmeni a větvích. Má zpeřené listy, plod je dlouhý zkroucený fialově hnědý lusk. Vzrostlý jedinec, evidovaný ještě v 60. letech na loučce u velkých olší, se nedochoval - dřezovec se dožívá jen 120-150 let. Na jeho místo byl v roce 2001 nový exemplář.
21. javor mléč stříhanolistý (Acer platanoides ΄Laciniata΄)
Dva starší exempláře nevelkého vzrůstu, s pokrouceným kmenem a větvemi a hluboce laločnatými a pilovitými listy rostou poblíž solitérního smrku u zídky.
22. smrk ztepilý (Picea abies)
Několik jedinců tohoto smrku v dačickém parku pochází pravděpodobně z doby založení parku. Je to především solitérní smrk u zídky nad rybníkem, s obvodem kmene 320 cm. Smrk ztepilý má špičaté jehlice a dlouhé převislé šišky. Je náchylný k napadení kůrovcem.
23. lípa srdčitá (Tilia cordata)
Má drobné srdčité listy a četné vonící květy hodící se k sušení. Na jaře raší později než lípa velkolistá. Plodem jsou kulovité oříšky s tenkou skořápkou, plodenství je opatřeno létacím listenem. Tato lípa je v parku zastoupená 170 exempláři.
24. javor mléč (Acer platanoides)
Mléč má podélně brázditou černavou kůru. Kvete brzy před rašením listů zelenavě žlutými květy ve vzpřímených latách. Pupeny má načervenalé, listy ostře laločnaté. Na podzim se zbarvuje do žluta až červena a bývá tak nejvýraznějším stromem v podzimní krajině. Dožívá se 200 let.
25. borovice vejmutovka (Pinus strobus)
Štíhlé dlouhé měkké jehlice vytvářejí vzdušný charakter koruny této borovice. Vejmutovky jsou ohroženy rzí vejmutovkovou (Cronartium ribicola), kvůli které bylo v parku odstraněno již několik vzrostlých i mladších exemplářů. Skupina vejmutovek u krmítka patří rovněž k nejstarším stromům v parku.
26. škumpa obecná (Rhus typhina)
Škumpa zvaná též orobincová je malý strom s dlouhými plstnatými zpeřenými listy na plstnatých výhonech. Květy se objevují v květnu v hustých vztyčených latách podobných orobinci. Na podzim se listy zbarvují do oranžova až červena.
27. javor klen (Acer pseudoplatanus)
Javor klen má hladkou šedou kůru, která se u starších stromů šupinovitě odlupuje. Pupeny jsou zelené, květy se objevují až po listech v dlouhých převislých hroznech. Listy jsou pětilaločnaté se zaoblenými pilovitými laloky. Klen se dožívá až 400 let. V parku je řada forem klenu, které se liší zbarvením listů nebo řapíků; některé mají rub listu purpurový, stříbřitý, řapík červený, načervenalé plody apod.
28. jilm polní (Ulmus minor)
Všechny vzrostlé exempláře jilmu v parku byly zničeny houbovou chorobou, tzv. grafiózou, a musely být poraženy. Jedinec v horní části parku vyrostl pravděpodobně jako odnož. Jilm má asymetrické listy a na kmeni i větvích hluboce podélně zbrázděnou kůru.
29. javor babyka (Acer campestre)
Babyka má často křivý kmen a hustou korunu. Kvete zároveň s rašícími listy, které jsou drobnější než u mléče nebo klenu. Pěkný exemplář roste těsně u cesty v blízkosti zámku.