„Nové stavení Jeho Milosti“ aneb 430 let existence dačického zámku

Renesanční arkády

Nejstarší dochovaná zmínka o existenci zámku na dnešním Havlíčkově náměstí v Dačicích pochází z roku 1591. Jde o kupní smlouvu na prodej domu „vedle Nového stavení Jeho Milosti“.

Zámek nechal vybudovat Oldřich Krajíř z Krajku (†1600) nad centrem města, kde mohl ke stavbě pohodlného aristokratického sídla využít rozlehlé pozemky. „Starý“ dačický zámek se nachází na kraji dnešního Palackého náměstí a už v Krajířově době byl obklopen jinými budovami. Na základě průzkumů z posledních několika let lze ale odhadovat, že též na místě „nového“ zámku se nacházela starší zástavba.

Projekt nového krajířovského sídla pravděpodobně vypracoval italský architekt Francesco Garof de Bissone. Zámek byl zřejmě plánován jako pravidelná čtyřkřídlá budova s nádvořím, zdobená renesančními sgrafitovými psaníčky a kvádrováním na rohu fasád. Už v době této rané podoby mohly v severní části budovy vzniknout přesahy, které vystupují z jinak pravidelné hmoty stavby a které v důsledku zdůrazňují důležitost severního křídla s velkými sály sloužícími k šlechtické reprezentaci již v krajířovském období.

V současnosti patří mezi nejviditelnější pozůstatky renesančních „nových“ Dačic arkády severního křídla na nádvoří, které byly později zazděny a v roce 1909 opět částečně obnoveny a opatřeny velkými litinovými okny. Arkádami se pyšnilo také jižní křídlo s věží. Existovaly zde ve formě sgrafitových vyobrazení s motivem kuželkových balustrád.

Více informací viz například v publikaci Zámek Dačice. Proměny interiérů od renesance k dnešku Jana Mikeše.

PD